Štafeta Kutnohorského deníku

Již dva roky vychází v sobotním čísle Kutnohorského deníku článek zvaný „Štafeta Kutnohorského deníku“. Významní lidé z Kutnohorska, pohybující se v kultuře, politice, sportu, či jiných oblastech zde mohou vyjádřit své názory. Štafetový kolík se předává tak, že předchozí oslovený vždy vybírá dalšího běžce a klade mu otázky, které ho zajímají.

V minulém kole byl k vyjádření vyzván pan Miroslav Vaníček, který pracuje jako manažer ČKD Kutná Hora, a.s. Otázky položil pan Košárek.

1. Do Kutné Hory jste přišel jako TOP manažer a Kutné Hoře jste se usadil. Jak se dnes ČKD daří?

ČKD Kutná Hora, a.s. se daří dobře. Podle mínění zákazníků i bank, které poskytují finanční zdroje, je Kutnohorská ČKD silná a zdravá společnost s velmi dobrou perspektivou. Znám ČKD už od doby, kdy jsem se přihlásil do konkurzu a od března 1993 v ní začal pracovat. To, že se společnosti daří, říkám o to raději, že část kutnohorské veřejnosti se na ČKD dívá s jakýmsi, mně přistěhovalci, nepochopitelným despektem. Můj pohled je jiný, já vidím to, že v době, kdy krachuje a beznadějně mizí většina strojírenských firem od Poldovek, Dest, plzeňských a jiných Škodovek, ČKD v jiných městech, Transport a dalších a dalších, kutnohorská ČKD pravidelně navyšuje roční obrat o 10 až 15%, bez jediné výjimky vyplácí a dává obživu více než 2000 zaměstnancům a jejich rodinám. Já vidím to, že ČKD Kutná Hora, a.s. koupila před třemi lety svého největšího konkurenta v Českých Budějovicích a rozvíjí tam slévárenskou výrobu, koupili jsme i polovinu Chrudimské Transporty a provozujeme tam strojírnu a slévárnu, vidím to, že nás letos čeká dobrý rok. Pracuji ve strojařině celý život, mám ji rád a vím, že strojařina „peníze nenesla“, je to nelehký chlebíček a na uživení bylo nutno přitvrdit na všech frontách. Živit se překupováním čehokoli je lehčí a výnosnější. Pokud chce žít strojírenská firma jako naše, musí všichni tvrdě pracovat od dělníků až po nejvyšší šéfy. A to je možná ten problém pohledu jiných.

2. Evidentně Vám nejsou lhostejné poměry v Kutné Hoře, když jste dvakrát kandidoval v komunálních volbách za sdružení KH 2000.

Nebyl jsem, nejsem a nebudu členem žádné politické strany. Na politickou práci musí mít člověk zvláštní vlohy, skoro bych řekl žaludek, a ty já nemám. Na druhou stranu je Kutná Hora, po Karlových Varech, Praze, Pardubicích, nejlepší místo pro bydlení ze všech, kde jsem doposud dlouhodobě žil. Ve svém vlastním zájmu se proto budu snažit ovlivňovat budoucnost. Tady by se asi hodilo říci některou z vznosných frází o tom, že mám zájem, aby Kutná Hora byla ještě - a zamotat do toho historické bohatství města. Ve skutečnosti je to tak, jak j sem již řekl. Snažím se pracovat pro KH 2000, i když jsem ve zmíněných volbách jako osoba jasně neuspěl a tuším, že se to bude dále opakovat. Sdružení mě nominovalo do kontrolní komise Rady města, nyní do kontrolního výboru zastupitelstva. Umožňuje mi to pracovat i v orgánech některých městských společností a podílet se na vytváření strategického plánu města.

3. V Kutnohorském deníku 2. 1. 2004 vyšel článek Dr. Ťoka, který kritizuje, že se nic neděje s průmyslovými zónami. Jak to vidíte?

Pana Ťoka znám ještě z doby, kdy pracoval v zásobování ČKD, a určitou popletenost bych proto rozpletl takto. Míra nezaměstnanosti na Kutnohorsku a zejména v Kutné Hoře samotné je nezvykle vysoká. Nejjednodušším a nejpřirozenějším lékem jsou jiní investoři, kteří vytvoří nová pracovní místa a pomohou tak léčit tento neduh. Rozhodnutí zastupitelů o zřízení průmyslových zón i prodej pozemků zóny „Na Rovinách“ zkušenému libereckému developerovi považuji za správné a prozíravé. Na rozdíl od chrudimské zóny pořízené před několika lety za „těžké“ peníze, která stále zeje prázdnotou, jsem přesvědčen o tom, že do dvou let v průmyslové zóně „Na Rovinách“ bude stát několik velkých hal zaměstnávajících několik set pracovníků. Jde o to vybrat z investorů ty správné, ty, kteří budou potřebovat profese, a tu část obyvatel města, které, respektive kteří, dnes nemohou najít uplatnění.